Adéla Choulíková

Vystudovala jsem Anglo-německou obchodní akademii. Už od malička jsem chtěla pracovat se zvířaty, ale protože jsme měli rodinný podnik v oblasti hotelnictví, od svých patnácti let jsem se mu naplno věnovala. Vyzkoušela jsem si řadu pozic - od pokojské přes recepci až po gastronomii. Díky tomu jsem získala bohaté zkušenosti s komunikací a prací s lidmi. O to větší radost mám, že dnes mohu využít své zkušenosti z práce s lidmi a zároveň dělat práci, o které jsem snila už od dětství - pomáhat zvířatům i jejich majitelům.

• Proč tady pracuju?
  Miluji práci s lidmi a už od malička jsem chtěla pracovat se zvířaty. Ve Vetcentru se mi podařilo spojit obě mé vášně dohromady.
  ‍
• Co dělám, když nedělám?
  Mám dvě práce, takže volného čas moc nemám. Když si ho ale najdu, nejraději ho trávím se svou dcerou. A když zrovna nejsme spolu, tak většinou spím.
  ‍
• Kterému zvířeti se nejvíc podobám?
  Asi kočce. Umím být přátelská a mazlivá, ale zároveň mám svou hlavu.
  ‍
• Kdy se chovám jako zvíře?
  Když mě někdo probudí moc brzy nebo když mám hlad.
  ‍
  
• Jaký zvěřinec mám doma?
  Doma mám tři kočky a u rodičů ještě dva psy a jednu kočku.
  ‍
• Jak se to se mou koulí?
  Stačí jeden spokojený pohled nebo zavrtění ocáskem a hned mám lepší den. Největší odměnou je pro mě důvěra zvířat.
  ‍
• Můj nejsilnější zážitek ve Vetcentru?
  Každý den je pro mě něčím vyjímečný. Nejsilnější okamžiky ale přicházejí ve chvíli, kdy se podaří zachránit zvíře a vidím radost majitelů. To mi vždy připomene, proč svou práci dělám.
  ‍
• Co bych prásknul na svého šéfa?
  S ním se člověk rozhodně nenudí. Vždy má na všechno odpověď a já obdivuji jeho zkušenosti a přístup k práci.

‍