Jitka Sládková

Recepční

Původní profesí je laborantka z Vinohradské nemocnice. Pak na deset let ze zdravotnictví odbočila do automobilky Audi, kde pracovala v zákaznickém centru. Od roku a 2009 vítá naše klienty. Ve svém volnu se realizuje na zahradě. A nejen na té své, která je mimochodem přenádherná. „Baví mě zahradní architektura, ráda navrhuju a zakládám zahrady,“ říká o své velké lásce. Když se jí nějaký volný čas naskytne, využije ho k cestování nebo k jízdě na koni.

‍

• Proč tady pracuju?
  Celý život jsem chtěla být recepční a teď se mi to splnilo. Na volné místo mě upozornila kamarádka, která tady pracuje. Zdejší prostředí se mi líbilo, a tak jsem tady už zůstala.
  ‍
• Co dělám, když nedělám?
  Pořád dělám :-) na zahradě, jezdím na koni, ráda čtu, plavu, baví mě pěší turistika, cestování. Ještě by to chtělo víc penízek, to bych cestovala víc.
  ‍
• Kterému zvířeti se nejvíc podobám?
  To vůbec nevím. Jsou mi blízcí koně. Jestli se jim podobám, nevím, ale táhne mě to k nim. Miluju taky dogy, byl to můj první pes. Jsou vznešené a inteligentní.
  ‍
• Kdy se chovám jako zvíře?
  Asi nikdy. Jsem člověk.
  ‍
• Jaký zvěřinec mám doma?
  Měli jsme koně, kterého teď má moje kamarádka a já na něm u nich jezdím. Máme psy – amerického pitbula a jorkšíra. No a naši kočku Darinku. Je to taková směs polí a ulic.
  ‍
• Co všechno svým zvířatům dovolím?
  Kočka se nejradši válí na kanapi, jorkšír spí v posteli. Ale jinak jsem přísná.
  ‍
• Kdo je doma pán, já nebo moje zvíře?
  Já. To já zase mám ráda řád.
   
• Jak to se mnou koulí, čím mě vždycky dostane?
  To je jednoduché. Přinesli třeba králíčka nebo morče. Říkala jsem, tohle mi nesmí do bytu. Když mi ho dali pochovat, už byl můj.
  ‍
• Můj nejsilnější zážitek ve Vetcentru?
  Když jsem asistovala u porodu a pomáhala jsem oživovat štěňátka. Bylo to krásné.
   
• Můj nejoblíbenější zákrok?
  Když vzniká nový život, nebo se povede někoho zachránit.
  ‍
• Co bych prásknul na svého šéfa?
  Mám ho ráda, je upovídaný, ale moc fajn.